Skvrňany a Doudlevce slaví sto let od připojení k Plzni, obvod připravil interaktivní stezky i soutěže
Celé jedno století uplynulo od doby, kdy se Skvrňany a Doudlevce připojily k městu Plzni. Třetí městský obvod, do jehož katastru obě místní části patří, k této příležitosti připravil interaktivní stezky s otázkami. Vyhlašuje také fotografickou a výtvarnou soutěž.
Stezky otevřelo vedení centrálního obvodu symbolicky 28. října, tedy v den výročí vzniku samostatného československého státu. „V Doudlevcích i na Skvrňanech mají trasy celkem osm zastavení, signál je zabudovaný v osmi žlutých pucích, rozmístěných po stezce. U každého z nich se účastníkům na mobilu zobrazí informace o daném místě doplněná otázkami ve čtyřech věkových kategoriích, aby si soutěž mohla užít celá rodina od nejmladšího po nejstaršího člena,“ popisuje interaktivní stezky starosta MO Plzeň 3 David Procházka.
Původní Skvrňany. Ze sbírky odd. národopisu Západočeského muzea v Plzni.
Lidé si je mohou projít až do 28. listopadu, potřebují k tomu jen chytrý telefon a v něm staženou aplikaci iHřiště. „Po otevření této aplikace si vyberete, kterou stezku budete procházet. Důležité je, abyste od ní byli vzdáleni maximálně třicet metrů. iHřiště funguje na principu propojení vysílacích bodů neboli puků s chytrým telefonem nebo tabletem. Hráč si stáhne aplikaci iHřiště pro Android nebo iOS, která je k dispozici zdarma. Poté vyrazí na nejbližší iHřiště a hledá jednotlivá stanoviště s puky. Jakmile se k jednomu přiblíží, aplikace zareaguje spuštěním otázky na displeji. Odpovídáte zaškrtnutím písmene a, b nebo c,“ vysvětluje způsob, jak stezka s otázkami funguje, 1. místostarosta centrálního obvodu Pavel Šrámek.
Ve Skvrňanech začíná stezka u Hasičské zbrojnice, stačí stát v její blízkosti za plotem, puk je umístěný na dřevěné pergole. „Trasa vede okruhem přes zadní Skvrňany zpět do předních a končí na školním náměstí. V Doudlevcích začíná stezka v Meditační zahradě a její poslední bod trochu přesahuje doudlevecké hranice. Najdete ho u řeky Radbuzy za areálem DEPO2015,“ doplňuje místostarosta třetího městského obvodu Ondřej Ženíšek.
Informace a otázky pro obě stezky vypracoval Archiv města Plzně. Po ukončení stezek obvod vylosuje ze správných odpovědí tři výherce v každé místní části.
Fotografická a výtvarná soutěž
Není to ale jediná soutěž, kterou Trojka k příležitosti výročí stého připojení obou místních částí k Plzni pořádá. „Vyhlašujeme také fotografickou soutěž ve dvou kategoriích, a to současnost a minulost. Pošlete nám vaši fotografii z doby, kdy jste se do Skvrňan nebo do Doudlevec přistěhovali či zajímavou fotografii ze současnosti. Pro děti máme zase soutěž výtvarnou. Namalujte své oblíbené místo ve Skvrňanech nebo v Doudlevcích,“ vyzývá veřejnost místostarosta Ladislav Nový.
Obrázky či fotografie mohou soutěžící ofotit či naskenovat a poslat na emailovou adresu.adamkovam@plzen.eu do konce letošního roku. V lednu z nich porota vybere ty nejzajímavější a jejich autory odmění. Vybrané fotografie a kresby čeká v novém roce výstava v multifunkčním sále MO Plzeň 3, proto prosíme autory, aby si originály obrázků do vyhlášení určitě ponechali.
Starší než Plzeň
Obě původní obce Skvrňany i Doudlevce jsou starší než samotné město Plzeň, ke které se v roce 1924 připojily. To bylo založeno v roce 1295.
Obec Skvrňany je prvně zmiňována již v roce 1239, kdy patřila pod Kladrubský klášter. Původ jejího názvu je vykládán buď jako osada lidí bydlících u potoka Skvrny nebo jako osada lidí Skvrňových – Škvrňových, tedy lidí malého vzrůstu. Skvrňany byly vždy největší vsí plzeňského panství. A bohužel byly i místem, které bylo často postiženo válečnými události. Roku 1433 ke Skvrňanům přitáhli husité se sedmi sty jezdci a 6 500 pěšími a utábořili se tu, aby zabránili zásobování obležené Plzně.
První dochovaná písemná zmínka o Doudlevcích pochází z doby ještě dřívější, a to z roku 1227. Roku 1266 byly králem Přemyslem Otakarem II. darovány chotěšovskému klášteru. Název Doudlevce je odvozený od osadníků dúdlebského slovanského kmene. Při řece Radbuze byla kdysi i chmelnice a na Homolce vinice, vinná réva se tu pěstovala ještě koncem 18. století.
