Před 70 lety byl popraven Heliodor Píka, Plzeň si připomněla jeho osud vzpomínkou u věznice

Dne 21. června 1949 v šest hodin a osm minut byl popraven generál Heliodor Píka ve dvoře plzeňské věznice na Borech. 70. výročí této události si zástupci města Plzně společně se zástupci Senátu Parlamentu České republiky, Věznice Plzeň, zástupců Městského obvodu Plzeň 3 a občanů připomněli pietním aktem u pamětní desky na zdi Věznice Plzeň, poté položili věnce k čestnému hrobu generála Píky na Ústředním hřbitově Plzeň. „Dnes si připomínáme tragické výročí, které je s naším městem spojeno. Přesně před 70 lety po šesté hodině ranní byla vykonána poprava generála Heliodora Píky, která byla politickou vraždou tehdejšího režimu. O jeho smrti rozhodly stranické orgány komunistické strany. Heliodor Píka se necítil nikdy jako pouhá oběť, nikdy nezradil hodnoty, za které vždy bojoval. Těmi byla demokracie a svoboda. Vždy vyznával ideály masarykovského Československa. Byl ideálem vojáka bránícího demokracii proti totalitním režimům. S těmito ideály byl 21. června 1949 popraven na dvoře věznice Bory,“ vzpomněl na osud generála Píky u jeho pamětní desky na zdi Věznice Plzeň primátor města Martin Baxa, který na závěr svého proslovu přečetl dopis Heliodora Píky na rozloučenou.

                     
 
Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 v obci Štítina nedaleko Opavy. Středoškolské studium zakončil v červenci 1915 maturitní zkouškou a v říjnu téhož roku byl odveden k opavskému zeměbraneckému pluku č. 15 jako jednoroční dobrovolník. V řadách rakousko-uherské armády se dostal na ruskou frontu, kde v červenci 1916 přešel do ruského zajetí. Již na počátku října 1916 se v zajateckém táboře přihlásil do vznikajících československých legií. S jejich částí následně odešel z Ruska do Francie a již jako poručík se vrátil do nově vzniknuvšího Československa, kde ještě krátce sloužil u jednotek v Praze, na Těšínsku a na Slovensku.

                      

                       

                       

                                                S projevem vystoupil i starosta MO Plzeň 3 David Procházka

I nadále se vojensky vzdělával. Studoval mimo jiné i na Vojenské škole pro pěchotu v Saint-Cyr ve Francii a na Vysoké škole válečné v Paříži. Pracoval v různých štábních funkcích a od září 1932 byl vojenským atašé v Bukurešti, posléze mu byla akreditace rozšířena i na Turecko. Heliodor Píka patřil mezi nejlepší československé zpravodajce a diplomaty.

                        

                       

V době přijetí mnichovské dohody byl v Československu a pracoval jako přednosta skupiny C prvního oddělení Generálního sekretariátu obrany státu v hodnosti plukovníka generálního štábu. Zde se podílel na spolupráci válečného průmyslu se zeměmi Malé dohody. Koncem března 1939 odešel na Balkán a stal se jedním z čelných představitelů československého vojenského odboje. V roce 1941 byl pověřen vedením československé vojenské mise v Sovětském svazu, proto měl zásadní podíl na vzniku a následném formování našich východních vojenských jednotek.

                        

                         

                  Na pietní akt doprovodili starostu i I. místostarosta Petr Baloun s místostarostou Ondřejem Ženíškem

Po návratu do Československa byl povýšen na divizního generála a ustanoven podnáčelníkem hlavního štábu pro zvláštní účely. Měl na starosti styk s vojenskými představiteli jiných států. V rámci československé delegace se účastnil mírové konference v Paříži. Po jejím skončení byl pověřen funkcí zástupce náčelníka hlavního štábu a do jeho kompetencí spadaly zpravodajské záležitosti, vydávání služebních předpisů, vojenské školství či příprava mobilizačních plánů. V této době byl již objektem zájmu pátého oddělení Hlavního štábu (čs. vojenské zpravodajské služby).

Bezprostředně po únoru 1948 byl poslán na zdravotní dovolenou, ale již 5. května byl ve vojenské nemocnici zatčen a k 1. červnu přeložen do výslužby. Ve vykonstruovaném soudním procesu byl Státním soudem v Praze dne 28. ledna 1949 uznán vinným zločinem vojenské zrady podle § 6 odst. 1 a 2 zákona na ochranu republiky a zločinem zneužití služební moci a odsouzen vedle ztráty hodnosti, vyloučení z branné moci, ztráty všech vyznamenání a čestných práv k trestu smrti provazem. Nejvyšší soud jeho odvolání zamítl. Rozsudek byl vykonán 21. června 1949 v 6:08 hodin ve věznici Plzeň-Bory.

                         

Zásluhou iniciativy jeho syna Milana Píky a jeho obhájce byl v roce 1968 proces obnoven a rozsudek Vyšším vojenským soudem v Příbrami v plné výši zrušen. Generál Heliodor Píka byl zbaven všech obvinění a rehabilitován. K plné občanské rehabilitaci mohlo dojít až po roce 1989. Na počátku devadesátých let mu byl propůjčen Řád M. R. Štefánika III. třídy a byl in memoriam povýšen do hodnosti armádního generála.

V Plzni generála Píku připomíná po něm pojmenované náměstí na Slovanech s jeho pomníkem a čestný hrob na Ústředním hřbitově Plzeň.

                           

Heliodor Píka v posledním dopisu před popravou napsal: „Jsem přesvědčen, že nejde o justiční omyl, vždyť je to tak průhledné – že jde o politickou vraždu … Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti … studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost, pravda – snad jen dočasně – a šíří se nenávist, mstivost, zmizel smysl pro snášenlivost, pro svobodu myšlení a projevu.“

 

Text a foto Adriana Jarošová, MMP