Pietní akt v Lobzích připomněl oběti heydrichiády

Představitelé města Plzně, městských obvodů i další hosté si dnes, 12. června, v areálu Armádní střelnice v Plzni-Lobzích připomněli památku dvanácti obětí takzvané heydrichiády. Právě na tomto místě bylo v období druhého stanného práva od 28. května do 15. června 1942 nacistickými okupanty popraveno dvanáct občanů z Plzně a okolí. Jejich jediným „proviněním“ byla odvaha pomoci Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

      

Za třetí městský obvod se pietního aktu zúčastnili starosta David Procházka a 1. místostarosta Pavel Šrámek.

„Každé takové pietní setkání nám připomíná, že svoboda není samozřejmostí. Lidé, na jejichž památku dnes vzpomínáme, se zachovali statečně i ve chvíli, kdy věděli, že za své rozhodnutí mohou zaplatit tím nejcennějším. Jejich odvaha a oběť si zaslouží naši trvalou úctu i paměť,“ uvedl starosta David Procházka.

K nejtragičtějším osudům patří příběh šestičlenné rodiny železničního penzisty Václava Stehlíka, která poskytla Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi první úkryt. Tragédie této rodiny dodnes připomíná mimořádnou brutalitu nacistických represí v době heydrichiády a cenu, kterou za statečnost a pomoc druhým zaplatili obyčejní lidé.

      

Mezi popravenými byli také Alois Vágner a Josef Pašek z Krašovic, strojvůdce Rudolf Šváb, Václav Cafourek s osmnáctiletou neteří Blaženou Fenclovou z Třemošné i Josef Vilde, který byl popraven bez řádného procesu a soudu. Každý z jejich příběhů je svědectvím o brutalitě nacistického režimu i odvaze obyčejných lidí postavit se zlu.

„Atentát na Reinharda Heydricha byl jedním z nejvýznamnějších činů domácího odboje a jasným důkazem, že český národ se odmítl smířit s nacistickou okupací. Odkaz těch, kteří za svou statečnost položili život, je i dnes připomínkou hodnot, na nichž stojí svobodná společnost,“ doplnil 1. místostarosta Pavel Šrámek.

Příběhy obětí heydrichiády nejsou jen kapitolou v učebnicích dějepisu. Jsou připomínkou lidské odvahy, solidarity a ochoty postavit se zlu i za cenu vlastního života. Právě proto je důležité jejich památku stále připomínat a předávat ji dalším generacím jako součást historie našeho města i celé země.

Čest jejich památce.