Péče o zeleň a kácení stromů. Kdo nese odpovědnost?

Péče o veřejnou zeleň a o životní prostředí vůbec, je jedna z mnoha činností Městského obvodu Plzeň 3. Zelení se rozumí travnaté plochy, keře a živé ploty, květinové výsadby v záhonech a v neposlední řadě i stromy. Právě u stromů došlo v loňském roce na území plzeňského centrálního obvodu k jejich nové výsadbě o celkovém počtu 214 kusů.

„Z celkového počtu nových stromů obvod vysadil část ve vlastní režii do uličních stromořadí. Další výsadby dřevin byly prováděny v rámci plánovaných investičních akcí například při rekonstrukci Dlážděné ulice a výstavbě nové obytné zóny v Radobyčicích, při úpravě prostoru před vjezdem do areálu plzeňského pivovaru a v dalších lokalitách. Nová výsadba je prováděna také jako náhrada za pokácené dřeviny ve správních řízeních dle zákona o ochraně přírody a krajiny, ať už fyzickým osobám, nebo právnickým osobám,“ informuje David Procházka, starosta plzeňského centrálního obvodu. „V loňském roce jsme jako náhradu dosadili 58 ks nových stromů,“ dodává.

             

Obvod ve snaze přiblížit občanům péči o nově vysazené dřeviny na jeho území, vyhlásil na začátku podzimu akci, kdy občanům obvodu nabídl od října 2020 do března 2021 tzv.  „adopci stromů“. Jednalo se o 12 ks stromů na obvodem určených vhodných místech. Také občané sami si mohli vybrat místo pro výsadbu dle vlastního výběru. Nabídku využil pouze jeden subjekt. O další výsadbu dřevin a následnou péči nebyl ze strany občanů, bohužel, už žádný zájem.

Protipólem výsadeb stromů a hodně diskutovanou činností je samotné kácení dřevin, které si provádí jak v samosprávní činnosti na svém svěřeném území Městský obvod Plzeň 3, tak  i Správa veřejného statku města Plzně na pozemcích jí svěřených jako je např. historické centrum města, sadový okruh, Borský park aj.

„Všechna prováděná kácení dřevin na pozemcích v majetku města Plzně jsou pečlivě prověřována. U každého stromu je posouzen jeho zdravotní stav, funkční a estetický. Pokud se jedná o dřeviny uhynulé, i ty jsou posuzovány městským dendrologem,“ sdělila Marie Rumlová, vedoucí Odboru dopravy a životního prostředí ÚMO Plzeň 3.

                           

V nedávné době došlo k odstranění suchých a uhynulých dřevin v Borském parku. Bylo pokáceno cca 30 ks smrků ztepilých, které v minulosti podlehly náletům podkorního hmyzu, přesněji lýkožrouta smrkového, čili kůrovce. Každý vlastník lesních i mimolesních porostů je povinen sledovat stav dřevin a v případě, že dojde k takovém požeru, musí napadené dřeviny zlikvidovat. Napadení podkorním hmyzem je patrné už od pohledu, a to i laické veřejnosti. Bylo nemilým překvapením, když po zdravotním vykácení dřevin v parku, došlo ze strany skupiny občanů k jakési pietní akci, při které byly zapálené svíce na pařezech pokácených dřevin.

                           

 „Nikdo z nás nemá radost, když se musí porazit strom, ale přesto bychom měli respektovat názor odborníků. Vážíme si i postřehů a podnětů spoluobčanů, na které se snažíme reagovat. V prosinci minulého roku jsme na inkriminovaném místě kácení v Borském parku zajistili schůzku dendrologa s občanem, který se o problém intenzivně zajímal. Chci tedy vyzvat všechny, kteří mají o problematiku zájem k diskuzi a navrhuji, abychom nejen pietně vzpomínali na poražené stromky ale zároveň spolu i nové stromky sázeli, případně o ně společně i pečovali. O to více mne pak mrzí, když o akce, kterými se snažíme veřejnost podnítit k společné péči o zeleň není prakticky žádný zájem.“ říká starosta David Procházka.

                           

 Už v odborné literatuře se dočteme, že každý kvalitní a alespoň trochu perspektivní strom je důležitý a cenný. Pokud je ale bezpečný. Když se jedná o veřejný prostor, a to nejen v našem městě, stojí úřady před velmi komplikovaným problémem – porazit staré, zanedbané, anebo často napadené stromy nebo dát na snahu různých jedinců a skupin a nekácet ideálně nic nebo skoro nic. Jak říkají odborníci, důležitým parametrem v diskusi je minimální až nulová zodpovědnost zúčastněných a mnohdy povrchní znalost problematiky. V okamžiku, kdy strom selže a způsobí škodu, nemá zodpovědnost ten, kdo trval na jeho zachování, nýbrž ten, komu je svěřen do péče. Tragické události v souvislosti s pádem stromu, ať již v minulosti ve Zlíně, nebo v Soběšicích v nedávné době, nás varují.