Pavel Musil: Když člověk dělá to, co ho baví, odvádí nejlepší výkon

Každý den zasahují u desítek událostí, od požárů a dopravních nehod až po záchranu zvířat, či technické pomoci. Jsou připraveni dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Řeč je samozřejmě o plzeňských hasičích. O jejich práci, výcviku, technice i zážitcích z praxe hovořil starosta třetího městského obvodu David Procházka s plukovníkem Pavlem Musilem, ředitelem územního odboru Plzeň HZS Plzeňského kraje.

 

        

Bylo vaším snem stát se hasičem?

Pocházím z tradiční hasičské rodiny. Táta, děda, strejdové, zkrátka všichni působili jako dobrovolní hasiči a tátovi sourozenci pracovali jako profesionální hasiči. Já jsem byl odmalinka spojený se sportem a potom i s hasiči, takže když jsem se v osmnácti rozhodoval, co bych chtěl dělat, byla pro mě tato profese jasnou volbou. Jediné, v čem jsem měl dilema bylo, zda nastoupím hned po maturitě jako profesionální hasič nebo ještě budu studovat. Nakonec jsem zvolil variantu, že jsem studoval na Vysoké škole báňské obor zaměřený na požární ochranu, a už během studia jsem nastoupil v rámci praxe jako profesionální hasič v Ostravě.

Který zásah byl pro vás nezapomenutelný?

Bylo jich hodně, některé tragické, jiné úsměvné. Velký dojem na mě udělaly první zásahy v Ostravě, kde jsem krátce po nástupu zasahoval při požáru bytu s tragickými následky, nebo například povodně v Plzni v roce 2002, kdy jsem poprvé rozhodoval jako velitel.

Nezapomenutelné byly i dopravní nehody, například čelní střet dvou aut, kde byl zraněný i malý mazlíček, nakonec všichni přežili a přinesli nám na stanici jako poděkování dort s vyobrazením nehody.

Velký profesní zážitek představoval i zásah v zahraničí. V letošním létě jsme v Řecku zasahovali u lesních požárů v extrémních podmínkách. Spolupráce s mezinárodními týmy byla náročná, ale Česká republika si díky svému nasazení a odbornosti nasazené hasičské jednotky získala výborné jméno.

Co vás na zásazích nejvíce motivuje?

Většina hasičů tuto práci dělají primárně z nadšení a potřeby pomáhat druhým. Klíčové je si u hasičského sboru udržovat vysokou odbornou úroveň a kvalitní techniku a technické prostředky. Především díky tomu se daří efektivně pomáhat při mimořádných událostech a chránit majetek občanů a životní prostředí. Nastavení celého integrovaného systému dnes řadí Českou republiku mezi jednu z nejbezpečnějších zemí světa.

Jak dlouho už hasičský sbor v Plzni funguje?

 

Profesionální hasiči v Plzni mají více než stotřicetiletou tradici, byli jsme založeni v roce 1892, městskou radou. Rozhodnutím byla zřízena jednotka profesionálních hasičů na území města Plzně, teď se nacházíme na stanici, na které slouží hasiči od roku 1913. Konkrétně teď jsme v části budovy, která byla postavená v roce 1933. Spousta věcí je tady ještě původních, památkově chráněných. Úplně původně se třeba v místě našich garážích nacházely stáje pro koně, kteří tahali k požárům ruční stříkačky.

 

Kolik hasičů u vás v Plzni vlastně slouží a jak vypadá provozní zázemí?

Konkrétně náš územní odbor Plzeň tvoří celkem sedm hasičských stanic a má aktuálně 270 příslušníků. Na území města Plzně jsou konkrétně dislokovány tří hasičské stanice – centrální stanice Košutka, stanice Slovany a stanice Střed, tady v Pobřežní ulici. V Plzni se na těchto stanicích ve třech směnách střídá celkem 140 hasičů. Každá stanice je vybavena standartním vybavením a dále pak podle konkrétního zaměření a předurčenosti potřeb pro danou oblast. Centrální stanice na Košutce funguje zároveň jako zázemí pro vedení územního odboru a podporu provozu a odborných služeb. Na centrální stanici Košutka je například umístěna také lezecká skupina, která zajišťuje zásahy ve výškách a nad volnou hloubkou, dále je stanice vybavena těžkou technikou pro dopravní nehody a technické zásahy, chemické havárie apod. Na stanici na Slovanech jsou pro změnu umístěny prostředky pro dálkovou dopravu vody, tylové zajištění zásahu a třeba na hromadnou dekontaminaci osob.

Služba je rozdělena do tří směn, takže hasiči slouží 24 hodin a poté mají dva dny, tedy 48 hodin, volna.

Máte naplněný stav?

Na území města Plzně máme v současné době naplněné stavy. Převážná část lidí pracuje v přímém výkonu služby, tam jsme stoprocentně naplnění a daří se nám opravdu za toho, kdo odejde nabrat někoho dalšího. Ale co se týká krajského ředitelství a ostatních útvarů v rámci Plzeňského kraje, tam se občas potýkáme s nedostatkem lidí, například v oblasti odborných činností například požární stavební prevence.

Daří se vám tedy snadno získávat nové hasiče? Splňují dnešní mladí náročné fyzické testy?

V současné době se při náboru nových lidí potýkáme především s tím, že fyzický fond dnešních mladých není úplně na dobré úrovni. Stává se nám, že při fyzických testech spousta z nich nesplní kritéria, ač si myslím, že nejsou nastaveny nějak nesplnitelně. A další potíže jsou v psychické způsobilosti. Každý člověk, který chce pracovat u Hasičského záchranného sboru, musí absolvovat psychologické vyšetření. Tam vidíme, že psychická odolnost uchazečů v dnešní době také není úplně dobrá a méně zvládají stres a tlak na výkonnost. Doba, kdy jsem si mezi zájemci mohli extra vybírat, asi skončila. Stále jsme, ale v situaci, že se stavy hasičů daří naplňovat.

Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o práci u hasičů?

Máme stále zájem o nové kolegy, nebo kolegyně. Fyzické testy pro nástup jsou standartní, patří do nich běh, plavání, kliky nebo shyby a leh sedy nebo zdvihy nohou. Při vhodné přípravě a tréninku se dají poměrně lehce splnit. Ač se to nezdá, tak klíčové je pro nás i plavání, protože často pracujeme i na vodních plochách a při záchraně s vestou musíte zvládnout uplavat i velké vzdálenosti.

Myslím si, že hlavní je, aby lidi měli týmového ducha a chtěli být součástí kolektivu. Plavání, běh, síla: to všechno jsou jen nástroje. Hodně se dbá na psychickou odolnost, protože zásahy a mimořádné události mohou být náročné nejen fyzicky, ale především i psychicky.

Vidím, že dnes už působí i ženy v přímém výkonu služby. Jak probíhala jejich integrace?

Ano, dnes máme ve výkonu služby v Plzeňském kraji dvě ženy, jedna je na centrální stanici Košutka, druhá v Klatovech. Zpočátku jsme měli trochu obavy, protože kolektiv byl ryze mužský, ženy původně působily spíše v administrativě, prevenci nebo na spojových ústřednách hasičských stanic. Situace se změnila v roce 2022, kdy vedení hasičského sboru rozhodlo, že pokud žena splní stanovená kritéria, může pracovat přímo ve směně.

Dnes ženy plní stejné úkoly jako muži, zvládají zásahy i činnosti na stanicích. Samozřejmě se muselo upravit technické zázemí jako šatny, sprchy, toalety, ale na nových nebo větších stanicích to není problém.

Takže vítáte zájemce i zájemkyně?

Určitě. Vítáme všechny, kdo mají zájem pracovat v týmu, mají týmového ducha a chtějí dělat práci, která je bude bavit. Když má člověk možnost dělá to, co ho baví a naplňuje, odvádí nejlepší výkon a je prospěšný nejen kolektivu, ale i veřejnosti.

V Plzni zasahujete u ohromného množství událostí. Jaké typy zásahů převažují?

Požáry jsou pořád naší nejviditelnější činností, ale zdaleka netvoří většinu zásahů. V Plzni jsme velmi často voláni k dopravním nehodám, technické pomoci, například otevírání bytů, odstraňování překážek, úniku nebezpečných látek, likvidace nebezpečného hmyzu nebo pomoc při pádech stromů. V posledních letech výrazně přibylo zásahů souvisejících s počasím a klimatickými změnami, jako je silný vítr, přívalové deště nebo bouřky.

Máme štěstí, pokud to tak tedy vůbec můžu říct, že během našeho rozhovoru výjezdy také zažíváme. Jak často vyjíždíte?

Ročně máme v Plzni skoro tři tisíce zásahu. To znamená, že prakticky každý den vyrážíme několikrát, a to i v noci. Naši lidé musejí být pořád připraveni, protože když hoří nebo se někdo ocitne v ohrožení, rozhodují minuty a někdy i vteřiny.

Jaké zásahy patří mezi ty nejnáročnější, které máte v paměti?

Každý zásah je nějak specifický. Těžké jsou samozřejmě požáry s oběťmi nebo dopravní nehody, kde jde o životy lidí. V Plzni jich bohužel v poslední době není málo. Dodnes mám v paměti rozsáhlý požár s výbuchem plynu bývalého bytového domu v Jateční ulici, kdy šlo opravdu o nebezpečný zásah pro zasahující složky. Vzpomínám také na tragické nehody na dálnici D5, kde jsme museli vyprošťovat zraněné osoby z deformovaných vozidel. Hasiči si tyto věci často nesou v sobě. Někomu stačí si to v kolektivu mezi sebou vyříkat, zpracovat, a další službu už znovu slouží s plným nasazením. U někoho to může vytvořit velký psychický tlak a po určité době je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Je to opravdu individuální. U každého krajského hasičského sboru je dnes zřízena pozice psychologa, který je připraven v případě potřeby odborně pomoci i našim hasičům. 

Jak probíhá výcvik hasičů? Je to fyzicky i psychicky velmi náročné povolání.

Výcvik je nedílnou součástí naší práce. Každý hasič prochází vstupním odborným výcvikem, který trvá několik měsíců, a poté se průběžně celoročně školí. Důraz klademe na fyzickou kondici, práci s dýchací technikou, dovednosti s technickými prostředky, taktiku zásahu a nové technologie. Každý rok absolvují hasiči desítky výcviků a cvičení, ať už na objektech v Plzni, nebo v našem výcvikovém polygonu.

Hasiči musejí umět reagovat rychle, ale zároveň s rozvahou. To je nejtěžší, zvládnout stres. Proto klademe velký důraz i na psychickou odolnost a týmovou podporu. Nikdo z nás nezasahuje sám, vše je o spolupráci.

V posledních letech se hodně mluví o modernizaci techniky. Jak je na tom vaše jednotka?

V současné době se nám daří udržovat a obměňovat zásahovou techniku. Máme relativně nové cisternové automobilové stříkačky a výškovou techniku. Nedávno jsme získali také nové termokamery, dýchací techniku a ochranné obleky. Všechno to jsou věci, které zásadně zvyšují bezpečnost našich lidí. Velkou výhodou je spolupráce s městem a jednotlivými obvody, například právě s MO Plzeň 3. Díky tomu se daří zlepšovat zázemí stanic, zajišťovat vybavení a také koordinovat zásahy s městskou policií nebo technickými službami. A musím vás pochválit, ta spolupráce funguje výborně.

Jak funguje spolupráce s dobrovolnými hasiči?

Dobrovolní hasiči jsou pro naši činnost naprosto nepostradatelní. V Plzni působí celkem šestnáct jednotek sborů dobrovolných hasičů, které zasahují na území svých zřizovatelů a na území města Plzně. Konkrétně MO Plzeň 3 zřizuje tři hasičské jednotky dobrovolných hasičů Skvrňany, Křimice, Radobyčice. Spolupráce je velmi úzká, při zásazích na území jejich zřizovatele, nebo při velkých událostech (velké požáry, povodně, následky silného větru apod.) kdy je povoláváme k těmto zásahům. Bez nasazení dobrovolných jednotek by bylo velmi obtížné tyto situace řešit a zvládat. Tento systém umožňuje rychle zajistit velké množství lidí a techniky při jakékoliv události na území města Plzně a okolí.

Mnohé sbory dobrovolných hasičů navíc pomáhají i při zajištění kulturních a společenských akcích, zabezpečují soutěže, školní propagačně výchovné programy, ukázky techniky. Podílí se tak významně na komunitním životě v místě svého působení.

Když se vrátím k hasičům v Řecku, tak tam například mají pouze 6 tisíc dobrovolníků (dobrovolných hasičů), my v ČR jich máme skoro sedmdesát tisíc v 7 tis. jednotkách požární ochrany. Struktura rozmístění stanic profesionálních hasičů a rozmístění hasičských zbrojnic dobrovolných hasičů je poměrně husté a reflektuje na analýzu rizik daného území. Díky tomu se obyvatelům ČR dostane v případě mimořádné události poměrně rychlé pomoci.

Mluví se o takzvaných „suchých“ a „mokrých“ hasičích, je to tak?

Ano, toto rozdělení se používá. Ale je důležité si uvědomit, že jde o část celého systému. Požární ochrana se skládá ze dvou částí – první je požární prevence, druhá je represe. Pokud je zanedbaná požární prevence, samotná represe to nemůže sama zvládnout. Hasiči nejsou jen ty červené vozy s majáky, je to také zmíněná požární stavební prevence, kontrolní činnost, státní požární dozor, krizové řízení, ochrana obyvatelstva, operační řízení, oddělení služeb důležité pro přímí výkon služby. Musíme mít kvalitní lidi ve všech oblastech a pozicích. Je nutné zajistit funkční techniku, dýchací přístroje, prostředky chemické služby a provádět pravidelnou obměnu a servis. Samozřejmě se musí dohlížet i na dodržování požárních předpisu, stavební výstavba musí být v souladu s požárními normami, nebo je nutné pravidelně aktualizovat havarijní a krizové plány a zjišťovat příčiny požárů.

Hasiči, kteří kontrolují stavby, spadají pod vás, nebo spíš pod kraj?

Záleží na organizační struktuře konkrétního HZS kraje. Konkrétně v Plzni máme na našem územním odboru sedm hasičských stanic, výkon služby a oddělení provozu a služeb. Jedná se o území tři bývalých okresů Plzeň sever, město a jih a jsme jeden z největších územních odboru HZS ČR.  Požární prevenci a krizové řízení pro náš územní odbor zajišťuje přímo krajské ředitelství, které spolupracuje s obcemi a soukromími subjekty na úseků PO. V některých jiných krajích je to lehce odlišné, ale princip je podobný.

A co vozy, na kterých jezdíte?

V naší práci používáme různé typy techniky, od cisternových automobilových stříkaček, dopravních automobilů, výškové techniky, speciální vyprošťovací automobily až po speciální techniku na chemické havárie. Každá jednotka HZS má standartní unifikovanou techniku se standartním vybavením a dále pak speciální vybavení podle předurčenosti dané hasičské stanice. Zásadní je, že technika musí být vždy funkční a připravená k zásahu.

Jak se náš systém liší v rámci Evropy?

Český model je poměrně unikátní. Máme silnou síť profesionálních stanic, což je rozdíl třeba proti Německu nebo Rakousku, kde je větší důraz kladen na dobrovolné hasiče. Tam jsou profesionálové jen ve velkých městech nad sto tisíc obyvatel nebo v podnicích s rizikovými procesy. V Německu navíc funguje pro speciální činnosti THW – technický pomocný útvar pro civilní ochranu. V ČR již přes dvacet let funguje integrovaný záchranný systém, který se osvědčil při povodních i jiných mimořádných událostech.

Takže naše jednotky jsou efektivnější než některé zahraniční systémy?

V mnoha ohledech si troufám tvrdit, že ano. Náš systém je nejen efektivní, ale i přijatelně nákladný. Máme systém jednotek PO, které dokážou zasáhnout rychle, účinně a koordinovaně. Zároveň je zde jasná struktura řízení a metodického vedení jednotek požární ochrany, což řada jiných evropských státu nemá. Nedávno se naši hasiči účastnili projektu EU Prepositioning 2025 a zasahovali během lesních požárů v Řecku a se Slovenskými hasiči i ve Francii, kde velmi oceňovali naše vybavení, taktické postupy a připravenost.

Plzeň je město s hustým provozem a rozsáhlou zástavbou. Jak se dá zajistit, že hasiči budou na místě včas?

Klíčové je rozmístění stanic. Máme tři strategicky umístěné základny, takže jsme schopni dojet v požadovaných limitech kamkoliv v Plzni a splníme požadované časy. Samozřejmě, někdy doprava komplikuje situaci, ale využíváme navigaci a systémy, které nám umožňují reagovat co nejrychleji.

Důležitá je samozřejmě i znalost místopisu a hasebních obvodu stanic, ale naši hasiči znají město poměrně dobře. Mnozí tady slouží řadu let a vědí přesně, kudy projet, i když se zdá, že to nejde.

V minulosti jste několikrát zdůraznil, že hasiči musí být připraveni na všechno, od požáru po zásah u chemické havárie. Jak se na takovou rozmanitost připravujete?

Je to právě ta pestrost, která dělá naši práci tak náročnou, ale zároveň i zajímavou. Kromě „klasických“ požárů řešíme zásahy s nebezpečnými látkami, záchranu osob z výšek, ze studní, z vodních ploch, spolupracujeme s policií i zdravotníky. Na většinu oblasti máme specialisty a požadované vybavení.

Zasahoval jste osobně u úniku nebezpečných látek?

Samozřejmě ano, velkou část svého profesního života jsem strávil jako výjezdový hasič. I nyní se poměrně často setkávám s událostmi většího rozsahu i menšího charakteru. Co týká úniku nebezpečných škodlivin vzpomínám na únik kyseliny na Jateční ulici z Teplárny. Měli jsme tady v minulosti únik čpavku, ať už šlo o pivovar nebo mrazírny. Na Borech je spousta firem, které pracují s chemickými látkami, ale nemusí se jednat o čistě o chemii, máme velké zkušenosti i s úniky zemního plynu.

Pravidelně cvičíme s dalšími složkami integrovaného záchranného systému, policisty, zdravotnickou záchrannou službou, městskou policií, ale i armádou. Jen díky souhře všech složek můžeme být společně při řešení mimořádných událostí úspěšní.

Zasahujete i u zvířat, tuto vaši činnost lidé velmi oceňují.

Ano, těchto zásahů také není málo. Vyprošťujeme psy, kteří uvíznou v kanále, koně zapadlé v bahně, nebo třeba kočky, které se vydají na výlet po stromech a už se jim nechce dolů.
Jsou to zásahy, které sice působí úsměvně, ale často jsou technicky také velmi náročné a vyžadují stejnou profesionalitu jako kterýkoli jiný výjezd.

Když jste začínal jako běžný hasič a později jako velitel, na jaké technice jste jezdil?

Začínal jsem na klasických cisternách a žebřících. Jako hasič jste seděl vzadu, jako velitel pak ve předu jako spolujezdec řidiče. Technika se lišila podle místa a doby, kdy jsem sloužil. Začínal jsem na klasických nejběžnějších cisternách LIAZ 101, Tatra T - 148, Tatra T – 815, ale třeba v Ostravě a v Praze jsem pak jezdil na Denisech Rapir a Sabre. Následně potom v Plzni, například na vozidlech Iveco, Scanie a samozřejmě české Tatry.

Co považujete za největší výzvy do budoucna?

Jednoznačně udržet vysokou úroveň odbornosti a technického vybavení. Požáry a nehody se mění, používané materiály hoří jinak než dřív, přibývá elektromobility a nových technologií. To všechno klade na hasiče nové nároky. Potřebujeme se neustále vzdělávat a přizpůsobovat se technickému pokroku.

Druhou výzvou je motivace mladých lidí. Rád bych, aby i v budoucnu přicházeli do sboru lidé, kteří chtějí pomáhat, mají fyzickou i psychickou odolnost a cítili, že tato práce má svůj smysl. Proto také spolupracujeme se školami, děláme besedy, dny otevřených dveří a snažíme se ukazovat, že hasičská práce není jen o ohni, ale hlavně o lidech a týmovém myšlení. A naše dveře jsou v současnosti otevřené také ženám.

Blíží se advent, Vánoce, Nový rok, co byste lidem popřál?

Přál bych lidem, aby byli v adventním čase opatrní, protože doba je velmi rychlá, všichni chceme všechno stihnout. Tak aby jezdili hlavně opatrně a dbali na bezpečnost i v adventním čase. Pozor na adventní věnce, je to prima věc, ale hoří velice rychle a následky můžou být fatální, to samé vánoční stromečky. Protože jsme doba elektrická, všude se dobíjí baterky, koloběžky, kola, notebooky a podobně, tak ať dávají pozor i na tyto věci, protože požárů a událostí spojených s elektronikou je poslední dobou opravdu hodně. Jinak jim přeji, aby si užili adventní čas, především se svými rodinami a přáteli, protože čas už se nedá vrátit, a vztahy, které si člověk celoživotně buduje jsou zásadní pro život každého z nás.

A do příštího roku všem přeji roku pevné zdraví a pozitivní pohled na svět kolem nás.

Ke konci roku se často objevují velké, neorganizované ohňostroje na náměstích. U těch organizovaných přece jen umíme zajistit větší míru bezpečnosti. Co si o tom myslíte? Jaké riziko představují neorganizo­vané ohňostroje?

Neorganizované ohňostroje mohou být velmi nebezpečná místa. Z mého pohledu by pyrotechnika měla zůstat v rukou odborníků. Dneska se dá koupit téměř cokoliv, kvalita výrobků je ale různá a lidé často podceňují, jaké následky může mít špatně zvládnutý ohňostroj. Pokud s pyrotechnikou nemáte zkušenosti, nevíte, jak jí správně manipulovat, jak ji odpálit nebo kam směřovat, může dojít k vážným zraněním nebo požárům.

Doporučil bych proto rozumné chování: neodpalovat rachejtle a pyrotechniku sami v hustě obydlených částech, neházet zbytky do popelnic, které pak mohou vzplanout a vůbec nedělat „domácí“ ohňostroje tam, kde hrozí riziko pro lidi či majetek. Efekt, který chcete, si často můžete užít i na organizovaném profesionálním ohňostroji a bude bezpečnější pro všechny.

Vy osobně byste tedy raději doporučil lidem zůstat u organizovaných akcí?

Rozhodně ano. Je lepší sledovat profesionální ohňostroj na náměstí nebo v místě, kde je zajištěný dohled než riskovat vlastní improvizaci nějaké nebezpečné situace. Záchranka i hasiči pak mají méně práce a riziko zranění či požárů klesá. Už jsem se několikrát setkal s incidenty, které vznikly z neopatrné manipulace, zbytečné pády, požáry kontejnerů a balkonů, popáleniny, nebo dokonce těžká zranění. Tomu všemu se dá předcházet.

Takže se shodneme, že se 1. ledna sejdeme na náměstí Republiky u našeho profesionálního ohňostroje, který bude pod dohledem. Děkuji za rozhovor a přeji krásné Vánoce i celý nový rok a výjezdy jen se šťastným koncem.