Začínala v pěší hlídce, teď vede služebnu plnou „velkých chlapů“
Začínala v pěší hlídce, teď vede služebnu plnou „velkých chlapů“
Dva v jednom. I tak se dá popsat Obvodní služebna Městské policie Plzeň Bory. Kromě toho, že zdejší strážníci zajišťují svůj rozsáhlý rajón, spadá pod ně také celoměstská činnost a služba pro odchyt zvířat. To vše má na starosti velitelka Petra Machuldová, která musí zvládnout více než čtyřicítku zaměstnanců. Musím říct, že vedení služebny Bory se daří paní Machuldové velmi dobře, ačkoli převzít velení a udržet vysoký standard po jejím předchůdci Tomáši Petříkovi určitě nebylo snadné. O to větší mám radost, protože Bory jsou mojí srdeční záležitostí. Je to místo, kde jsem vyrostl, kam jsem chodil do školy, místo, které je zkrátka mým domovem a oceňuji, že je, co se týká bezpečnosti, v dobrých rukou.
David Procházka, starosta MO Plzeň 3
Jak jste se vlastně dostala k městské policii? Bylo to splnění dlouhodobého snu nebo šlo o náhodu?
Ani jedno, ani druhé. U městské policie sloužím už více než dvacet let, ale protože pocházím z rodiny zdravotníků, vedli mě také touto cestou. Pomoc druhým mi proto byla vlastní, ale po půl roce ve zdravotnictví jsem zjistila, že to pro mě nebude to pravé. Pomáhat lidem jsem ale chtěla a další možností byla tato organizace. Dnes mohu říct, že se z naší rodiny zdravotníků stala rodina policejní, teď máme v rodině už šest příslušníků (smích). Hned po škole, po tom půl roce ve zdravotnictví, jsem nastoupila jako pěší hlídka na služebnu v Dominikánské ulici. Právě tahle práce venku na ulici, která vyžadovala zejména komunikaci s lidmi, byla tou největší školou. Poté jsem po roce a něco přešla na služebnu Bory, kde jsem dodnes. Tenkrát tu sloužila jen jedna motorizovaná hlídka a zbytek byly čistě pěší hlídky.
Jaké to je, převzít velení po vašem předchůdci Tomáši Petříkovi, který svou práci prováděl nadstandardně?
Musím říct, že Tomáš nastavil pomyslnou laťku skutečně vysoko, takže to není lehký úkol. Nicméně jsem byla šest let jeho zástupkyní, pracovně jsme podobného rázu a oba jsme perfekcionisti, takže převzít velení nebylo nemožné. Náročné je ten zavedený standard udržet, jet pořád dál, a to je na psychiku vyčerpávající. Jsem ale člověk, který sám před sebou nepoleví, nikdy bych si nedovolila dát do pracovního nasazení méně, než vnitřně cítím jako nutné a než mě sám Tomáš naučil.
Jak se služebna během těch dvaceti let vyvíjela? Změnilo se zde něco razantně, a pokud ano, co?
Služebna se rozhodně velmi rozšířila. V začátcích jsme tu byli ve třech strážnících na jednu směnu a dnes se zde v pravidelných směnách prostřídá zhruba čtyřicítka strážníků. Jak velmi ráda říkám, my jsme taková služebna dva v jednom, protože v současné době zastáváme nejen klasickou obvodní služebnu, ale také služebnu celoměstských činností.
Má to spojení nějaké konkrétní důvody?
Naše personální kapacita není v současnosti tak velká, abychom se mohli rozdělit na plnohodnotnou obvodní a plnohodnotnou celoměstskou služebnu. Ačkoliv se o to již zhruba dlouhých patnáct let snažíme. Nyní už se to snad vyvíjí dobrým směrem a věřím, že se to konečně podaří, protože náš obvod je dost velký na to, aby si vlastní samostatnou služebnu zasloužil.
Takže kromě toho, že pečujete o svůj rajón, máte na starosti vlastně ještě celé město…
…a spoustu velkých chlapů, které mám pod sebou (smích). Je zde 90 % mužů a každý z nich je úplně jiný. Ke každému musím mít naprosto individuální přístup. Musím být tak trochu psycholog.
To musí být náročné. Jaké oblasti vlastně do vašeho rajónu spadají?
Kromě městské části Bory k nám patří ještě Radobyčice, Litice, Valcha, Lhota a pak ještě sloužíme na základě veřejnoprávní smlouvy v Dobřanech. Tam zajišťujeme pouze vyžádané akce, které jsou předem dané na rok, případně řešíme mimořádnou žádost. Smlouvu máme také s několika dalšími obcemi, kde zajišťujeme službu odchytu zvířat. Díky celoměstským činnostem jezdíme i do ostatních obvodů celé Plzně a rajón je tak skutečně obrovský.
Co zde vaši strážníci v rámci celoměstských činností nejčastěji řeší?
Už ten název „celoměstské činnosti“ je sám o sobě specializací. Patří sem hlídka, která zajišťuje pult centrální ochrany, tísňovou linku seniorů, převozy podnapilých osob na záchytnou stanici a máme také službu pro odchyt zvířat. Tyto motohlídky jsou tu dále pro podporu ostatních hlídek a řešení různých konfliktů jako tzv. prvosledové hlídky.
A na tu širokou škálu činností ta zmiňovaná čtyřicítka zaměstnanců stačí?
Zvládáme to s vypětím sil. V pěších hlídkách máme zatím minimum lidí, ty bychom potřebovali nutně posílit. Jsou tu sice děvčata, kterým se říká pomněnky neboli městské policistky s osobní a územní odpovědností, které chodí jen na ranní směny od pondělí do pátku, ale je to málo. Pěší hlídky suplují či doplňují právě specializované hlídky. Co se týká veřejného pořádku, rušení nočního klidu, parkování, tam ta pomoc z jejich strany opravdu je, ale komfort našich služeb občanům Bor je časově omezený právě z důvodu nezbytnosti řešení různých událostí týkajících se jejich specializace. Například, pokud půjdou kolegové na pomoc seniorovi v rámci Tísňové linky, nebude dojezdový čas nebo vyřešení situace ohledně parkování apod. tak rychlé, jak by si lidé představovali a jako by tomu bylo v případě, že bychom se starali jen o ten náš rajón.
A kolik lidí byste zhruba potřebovali přímo do této služebny?
Abychom zajistili alespoň základní chod obvodní služebny, tak minimálně dvanáct lidí.
Městská policie Plzeň nedávno spustila opravdu velkou náborovou kampaň. Daří se díky ní přijímat nováčky?
Teď se povedlo přijmout nové strážníky. Nástupní kurz je nyní docela silný. Myslím, že to lidi opravdu oslovilo a je to jen dobře, protože každý schopný kolega je vítán. Snad bude zájem pokračovat.
Jaká jsou specifika vašeho služebního rajónu?
Máme zde dvě až tři lokality, kde dochází pravidelně k rušení nočního klidu. V těchto lokalitách máme zvýšený dohled, samozřejmě často řešíme parkování, ale to si myslím, že je problematické v celé Plzni. Zejména se potýkáme s problémem bezdomovectví a asociálními osobami, jelikož se tady nachází několik center pro pomoc drogově závislým a také je borský obvod plný večerek a parků např. Borský park, kde se tyto osoby rády scházejí. Borská pole jsou zase specifická cizinci, jelikož je zde spousta firem, ubytoven a agenturních pracovníků.
Pěší hlídky osobně považuji už jen z důvodu prevence a pocitu bezpečí za nesmírně důležité, proto jsem se velmi snažil o to, aby se na Bory vrátily. Jaká je vlastně jejich historie v této městské části?
Před dvaceti lety, když jsem sem přišla, měla služebna čistě jen pěší hlídky a k dispozici měly jedno vozidlo. Postupem času se to různě obměňovalo, strážníci odcházeli a přicházeli, nároky společnosti se měnily. V té době vznikl projekt „Okrskový strážník“, kdy každý služební obvod měl přiřazeného svého strážníka, který ho měl prostřednictvím e-mailu a telefonu na starost. Občané se mohli obracet přímo na něj, řešil jejich stížnosti, spolupracoval s úřady a dalšími místně a věcně příslušnými orgány. Na Vaši žádost pak byla také vyhlášena celoroční akce s názvem „Pěší Bory“. Pěší hlídka, která tady z personálních důvodů nemohla být zajištěná z našich personálních možností, se doplňovala i z jiných služeben tak, aby zde fungovala denní i noční pěší směna. Za bývalého velitele jsme byli částečně posíleni a vrátily se zpět v omezeném počtu i klasické pěší hlídky, které fungují stále, bohužel díky fluktuaci zaměstnanců již pouze v řádu jednotlivců.
Proč jsou pěší hlídky důležité?
Zajišťují bližší kontakt s občany, lidé je vidí procházet a ví, že tu jsme, možná se cítí i bezpečněji, ale jde hlavně o komunikaci s lidmi. Autem sice projedete ulicemi, ale když tu ulici projdete pěšky, máte víc času se rozhlédnout, zastavit se s člověkem, když jde například se psem, prohodíte s ním pár slov, a on vám řekne, co se kde děje. Je to mnohem bližší kontakt s občany. Motorizovaná hlídka ale nesmí chybět, je samozřejmě velmi důležitá pro případ náhlé situace, kdy potřebujete mít pomoc co nejrychleji na místě. Ideální je mít kombinaci obojího, a to máme.
Nyní spolu sedíme v čerstvě zrekonstruované borské služebně. Jak velkými úpravami budova prošla?
Původně jsme zde obývali pouze horní patro, dole byl jiný subjekt. Časem městská policie převzala celou budovu, ale byla koncipována na méně zaměstnanců, zatímco nyní musí pojmout čtyřicítku strážníků, a to samozřejmě nešlo. Úpravou muselo projít všechno, od sociálního zařízení, zázemí, šaten i kuchyně. Zejména se musely zrekonstruovat odpady a další, na první pohled neviditelné věci, které jsou ale pro chod služebny podstatné.
