Pietní akt ke 100. výročí narození generála Hartmanna
V sobotu se konal u pamětní desky na budově Masarykova gymnázia v Plzni pietní akt u příležitosti nedožitých stých narozenin velitele 310. československé stíhací perutě britského Královského vojenského letectva, RAF. Za plzeňský centrální obvod se slavnostního aktu zúčastnil místostarosta David Procházka.
S/Ldr – Generálmajor Jiří Hartman, 24.10.1917 Praha, RAF 81907 310. čs. peruť
V roce 1938 se v našich kinech promítal film „Neporažená armáda“. V roli poručíka vystupoval mladý muž. Nikdo z diváků netušil, že později tento důstojník letectva bude posledním velitelem 310. čs. stíhací peruti Královského letectva a generálem čs. letectva.
Narodil se 24. října 1917 na pražském Žižkově, a když mu bylo pět let, přestěhovala se rodina do Plzně, otec ve zdejších Škodových závodech získal práci. Po opuštění škamen místní školy se ocitl v primě plzeňského Masarykova reálného gymnázia. V době volna chodil na plzeňské letiště, na němž tenkrát stály dva hangáry a v nich dvě letadla z první světové války. Spolu s dalšími mladíky se učil tajům létání. Složil zkoušky a v roce 1935 získal civilní letecký diplom. Po ukončení studií rodiče chtěli, aby pokračoval na univerzitě. O dalším osudu rozhodl vzdálený příbuzný Josef Bártík, který tentokrát pracoval na ministerstvu obrany a později byl zařazen u čs. zpravodajské skupiny v Londýně. Na přímluvu mladý Jiří nastoupil do prostějovské školy pro důstojníky letectva v záloze v akci „ 1000 pilotů republice“. V letech 1936 – 1938 studoval na Vojenské akademii v Hranicích, z níž byl vyřazen jako poručík letectva. Velitelem leteckého pluku č. 1 byl vybrán pro účinkování ve filmu „Neporazitelná armáda“, který byl dokončen těsně před okupací.
Po obsazení našich zemí okupanty našich zemí okupanty přechází ilegálně hranici spolu s přítelem, důstojníkem letectva Oldřichem Hořejším. Přes Ostravu se dostává do Polska a odtud odplouvá lodí z Gdyně do Francie, která cestou francouzského leteckého atašé nabídla přijetí do letectva v našich hodnostech. Na novém působišti se původně školil na leteckého střelce v Tours, ale nato byl převelen do letecké školy v La Rochelle. Odtud přešel 17. března 1940 do stíhacího kursu na Morane 406 v Etampes. Ten však již nedokončil a odlétá náhodně ze základny Cazaux britským letadlem do jižní Anglie. V Duxfordu byl přijat do řad Královského letectva v hodnosti Pilot Officer. V listopadu 1940 zahájil seznamovací kurs u 12. OTU v Bensonu a pokračoval udržovacím výcvikem v Kemble. Zde se zasnoubil s budoucí ženou, pilotkou, která přelétávala opravená letadla k základnám. V březnu Jiří Hartman působí jako zalétávač u 8. Maintenance Unit v Little Risingtonu. Následuje stíhací výcvik u 55. OTU v Usworthu a od srpna 1940 létá na Huricanech Mk. II u československé 312. stíhací perutě. Na Spitfirech létá MK.V u 111. peruti se základnou v North Wealdu a později v Debdenu. S touto perutí absolvoval přes třicet „sweepů“ nad nepřátelským územím. Při přechodu k 310. peruti do Exeteru při samostatné operaci „Rhurbarb“ poškodil v letecké bitvě u Dieppe Messerchmitt Bf 110.
V říjnu 1942 se stává velitelem „A“ letky a setrvává u ní do května 1943, kdy odchází na operační odpočinek. Opět se vrací k jednotce téhož roku. Při invazi do Normandie vykonává bojové lety nad okupovanou Evropou a chrání invazní spojenecké jednotky ze vzduchu. Dnem 15. září 1944 převzal velení jako poslední velitel 310. čs. peruti, v jejímž čele stál až do jejího příletu na pražskou Ruzyň v srpnu 1945. Za působení v RAF vykonal 168 letů nad nepřátelským územím. Celkem má na kontě 560 operačních hodin. V Československé republice velel zprvu 10. stíhacímu leteckému pluku ve Kbelích, od roku 1946 8. stíhacímu pluku v Brně.
Na počátku osudného osmačtyřicátého roku byl zatčen a dostal se do vojenského vězení. Po propuštění byl zbaven velení pluku a propuštěn z armády. Volí druhou cestu útěku z vlasti. Za pomoci živnostníka Malého z Plzně odjíždí s ním do rodiště své matky Stach na Šumavě. Přechází česko – bavorskou hranici a ocitá se opět jako pilot u 247. perutě RAF na základně Odiham. Létá na reaktivních bojových letounech D.H. Vampire. Poté odchází k instruktorské činnosti na Meteorech. Létá dále u 288. perutě pro spolupráci s radary v Middle Walop a desetileté působení ukončuje jako pilot vrtulníků záchranné služby u 275. perutě. Žádá o předčasnou penzi a věnuje se obchodní činnosti. Ani v šestaosmdesáti letech se pan generál Hartman nezměnil. Stále je nestárnoucím sportovcem a mladíkem, stejně jako před šedesáti lety, kdy usedal za knipl stíhačky k boji s nenáviděným nepřítelem a velel slavné 310. peruti.
V září 1991 byl Jiří Hartman morálně a politicky rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka letectva ve výslužbě. V březnu 1992 jej rozkazem č. 2 president republiky jmenoval generálmajorem ve výslužbě. Zemřel 27. března 2006, poslední rozloučení se konalo 7. dubna v Portchesteru.
Z iniciativy Leteckého historického klubu Plzeň mu byla 24. října 2007 odhalena pamětní deska na budově Masarykova gymnázia v Plzni, u příležitosti jeho devadesátých narozenin.
Vyznamenání :
6x Československý válečný kříž 1939
3x Československá medaile Za chrabrost
Československá medaile „ Za zásluhy I. stupně „
Československá vojenská pamětní medaile
39/45 Star
Air Star
Defence Medal
War Medal
DFC – Záslužný letecký kříž
Medaile Za hrdinství – udělena prezidentem republiky v roce 1996
Autor: Ladislav Vitík