Bezpečnost by měla být prioritou pro všechny, tvrdí vedoucí obvodního oddělení policie Plzeň střed

Smysl pro spravedlnost, ale i disciplína a dřina. Být policistou je více posláním než zaměstnáním. Tak to říká nadporučík Veronika Balejová, vedoucí obvodního oddělení Plzeň střed Městského ředitelství policie Plzeň, která letošním rokem bude ve služebním poměru 20 let. O tom, jak se k policejní profesi dostala, jaké je velet mužům nebo jak vypadá její práce, si s ní povídal starosta třetího městského obvodu David Procházka.

        

Proč jste šla k policii? Byl to váš dětský sen? Nebo ve vašem životě nastal nějaký zlom, situace, která vás k tomuto rozhodnutí posunula, či šlo spíš o náhodu?

Už odmala jsem byla sportovně založená, takže veškeré mé další studium směřovalo tímto směrem. Dělala jsem bojové sporty, šla jsem touto cestou i na střední škole, která byla zaměřena na obor bezpečnostně právní činnosti, tedy přesvědčení stát se policistkou mne neopustilo ani po ukončení studia. Pár let jsem pracovala také v gastronomii a poté se přihlásila k policii.

Měla jste v tomto směru nějaký vzor ve své rodině?

Nemohu říci vzor, ale veškerá má rozhodnutí byla vždy podporována mou rodinou, za což jsem velmi vděčná. Pocházím z malého města na Moravě, studovala jsem v Brně a veškerý můj profesní život u Policie jsem odsloužila v Praze a teď v současné době v Plzni.

Jaký byl váš kariérní růst, který vás dovedl až k vedení důležitého policejního oddělení?

Jako každý policista jsem zpočátku sloužila v hlídkové službě. Poté jsem měla možnost se zapojit do organizační práce oddělení jako velitelka směny a také jsem se podílela na výkonu dozorčí služby útvaru. V Praze jsem prožila necelých deset let a již tam jsem dostala možnost zapojit se do vedení obvodního oddělení jako zástupkyně vedoucího oddělení pro výkon služby. S těmito zkušenostmi jsem přestoupila do Plzně, kde jsem byla nějakou dobu zpracovatelka trestních spisů na obvodním oddělení Plzeň 4 a poté jsem přešla do vedení obvodního oddělení Plzeň střed.

Jaká je služba v Plzni, když to srovnáte s Prahou?

Na to není jednoznačná odpověď. Odsloužená léta v Praze byla v jiné době, než která je teď. Já jsem vlastně sloužila na ulici, když ještě nebyly chytré telefony, vyjížděli jsme na ohledání místa činu s foťákem na krku, lidé si nás nefotili, nenatáčeli a jistě by i mí předchůdci měli zase jiná srovnání. Dnešní doba nabízí spoustu hodnocení, spoustu reakcí.  V současné době je služba v obou městech obdobná a na policisty klade velké nároky z důvodu velké koncentrace osob. Za mne je to také o nastavení společnosti, lidé mají mezi sebou méně respektu a to si myslím, že je napříč jakoukoliv službou, jakýmkoliv zaměstnáním.

Jak velký je váš tým? A předpokládám, že u policie, i když už se to určitě genderově vyvažuje, je přece jen víc mužů, jak se vám tedy jako ženě partě chlapů velí?

Oddělení nedělá tak vedoucí, jako jeho tým. V současné době mám na tři desítky podřízených, kdy většinu kolektivu tvoří muži. I když na centrální obvod máme ve službě i dost žen. A jak se mi velí? Vážím si každého policisty na oddělení, mají můj obdiv, co vše musí zvládnout, za mnohdy krátkou dobu se naučit, ovládat, znát. Ode mne mají uznání, férové jednání a otevřenost. Rovněž mám dva zástupce, tedy vzájemná vyváženost musí fungovat.

V čem je práce v centru města specifická?

Právě protože se jedná o střed krajského města, kde jsou také obě nádraží, Hlavní vlakové nádraží Plzeň a Autobusové nádraží Plzeň, je zde významný pohyb osob. Obě nádraží přitahují pozornost různých občanů. Obchodní centrum, náměstí Republiky, spousta barů a dalších restauračních zařízení a různé kulturní a sportovní akce přilákají mnoho lidí. Nejčastěji řešíme fyzická napadení, rušení nočního klidu, krádeže, a to buď v rovině přestupků, nebo trestných činů.

Je podle vás v Plzni bezpečno?

Bezpečnost by měla být prioritou pro všechny. Pocit bezpečí je velmi subjektivní, každý člověk to může vnímat jinak. Já jako občan chci vnímat Plzeň jako bezpečnou a jako policista se na to zaměřuji. V její centrální části probíhají dlouhodobě bezpečnostní opatření, policisté jsou více v ulicích a na místech, kde je to více potřeba, právě třeba na Hlavním vlakovém nádraží Plzeň a dalších vytipovaných místech.

Zmiňovala jste, že jste dělala bojové sporty, použila jste své zkušenosti z nich v praxi?

Ano, ale kupodivu to bylo jen jednou, stalo se to ještě v Praze při zásahu u fyzického napadení a pachatele se nám podařilo s kolegou zpacifikovat. Žádné další síly nebyly potřeba.  

Vaše práce se poměrně úzce propojuje s prací Městské policie Plzeň, jak se vám spolupracuje?

Spolupráce je za mě na velmi dobré úrovni, jsem velmi spokojená s tím, koho mám vedle sebe za partnera, což je tady na středu velitelka Ilona Gabrielová a její zástupci. Pro mě je velmi důležité, aby tato spolupráce fungovala i na ulici, neboť naše služby se mnohdy prolínají.

Je úžasné, že obě středové služebny jsou vedené ženami. Policie vlastně stále nabírá nové policisty, co byste těm klukům nebo dívkám vzkázala? Proč by měli jít k policii?

Určitě by to mělo být ze svého přesvědčení, musí mít smysl pro spravedlnost. Naše služba je náročná a je spíš posláním než zaměstnáním. Práce u Policie ČR dnes nabízí různorodost, právě proto potřebujeme schopné lidi, kteří mají chuť se rozvíjet. Policisté mají možnost se nadále vzdělávat, a to buď formou studia, nebo různých kurzů. Nově nastupující policisté navíc získají náborový příspěvek.  Po šesti měsících je 110 až 150 tisíc korun a pokud nevlastní řidičské oprávnění na skupinu B, mohou si jej zdarma doplnit v rámci odborné přípravy. Více informací o dalších benefitech se můžete dozvědět na webových stránkách nabor.policie.cz.

Co je pro vás největší relax, jak po náročné práci odpočíváte?

Musím se přiznat, že s mou povahou si nejvíce odpočinu zase prací a dále je to pro mě čas s mými dětmi.