16. leden 2026
Dne 16. ledna 2026 si vedení třetího městského obvodu připomnělo dvě bolestné kapitoly našich dějin. Události, které od sebe dělí více než dvacet let, ale které spojuje společné poselství – omezování lidské svobody, potlačení základních práv a jednostranné ovládání moci.
U Památníku obětem komunistického teroru na Anglickém nábřeží položili květiny starosta David Procházka, 1. místostarosta Pavel Šrámek a místostarostové Ondřej Ženíšek a Ladislav Nový k uctění památky Jana Palacha. Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zde připomíná jako symbol odvahy a osobní oběti.
Jan Palach se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze upálil na protest proti komunistickému režimu, systematickému potlačování svobod a rostoucí pasivitě společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Zemřel 19. ledna 1969 a jeho čin se stal silným mementem a symbolem boje za svobodu.
Vedení městského obvodu si v tento den zároveň připomnělo také výročí deportací židovských obyvatel z Plzeňska v lednu 1942. Symbolickou květinou na budově sokolovny ve Štruncových sadech uctilo památku těch, kteří zde byli před transporty shromažďováni.
Právě v těchto prostorách se tísnily stovky mužů, žen a dětí, spaly na slamnících a čekaly na odjezd. Z plzeňského nákladového nádraží vyjely tři transporty – 18., 22. a 26. ledna 1942 – směřující do Terezína.
Nejstarší deportovanou byla devadesátiletá Marie Ebenová z Litohlav, která zemřela čtyři dny po příjezdu. Nejmladší byla osmiměsíční Eva Fischerová z Plzně, která se svou matkou válku přežila.
Obě připomínané události jsou bolestným svědectvím toho, kam může vést nenávist, lhostejnost a nekontrolovaná moc. Je na nás, abychom nikdy nepřipustili, že se podobné tragédie budou opakovat.
Foto: Židovské muzeum v Praze