3. únor 2026
Jaká cesta vede od obvodního oddělení v Úněšově až do čela Městského ředitelství policie Plzeň? Co považuje jeho ředitel Petr Sobota za nejtěžší profesní zkušenost, proč dnes policii chybějí lidé a jak se mění vztah společnosti k autoritám? Rozhovor se starostou MO Plzeň 3 Davidem Procházkou nabízí otevřený pohled na práci policie, její současné výzvy i osobní hodnoty muže, který dnes odpovídá za bezpečnost krajského města.
Pane řediteli, začněme úplně od začátku. Jak jste se vlastně k policii dostal? Byl to váš dětský sen?
Ano, byl. Můj otec pracoval celý život u policie a byl pro mě obrovským vzorem. Vyrůstal jsem v prostředí, kde byla policejní práce vnímána jako služba společnosti, něco, co má smysl a hodnotu. V podstatě, kam až sahají moje vzpomínky, jsem říkal, že až budu dospělý, chci být policistou. Ta touha ve mně byla opravdu od útlého dětství.
Takže jste šel doslova v jeho stopách? Když si děti hrály na policisty a zloděje, bylo jasné, na které straně stojíte?
Neřeknu, že vždycky stoprocentně – byla to dětská hra –, ale každopádně ta volba byla pro mě jednodušší. Vždycky jsem měl tendenci stát na straně zákona. To prostředí, ve kterém jsem vyrůstal, mě k tomu přirozeně vedlo.
Jaký byl váš profesní start? Nastoupil jste k policii hned po škole?
Po ukončení střední školy jsem ještě absolvoval roční studium angličtiny na jazykové škole v Plzni. Pak jsem nastoupil na základní vojenskou službu a po jejím ukončení jsem se v roce 1998 stal příslušníkem Policie České republiky. Měl jsem několik spolužáků, kteří k policii nastoupili rovnou po střední škole, já to měl ještě s drobnou oklikou. O to víc jsem si byl jistý, že práce u policie je to, co chci dělat.
Kde jste začínal? Byla to hned Plzeň?
Tehdy byla ještě trochu jiná struktura policie, měli jsme Správu Západočeského kraje a v jejím rámci okresní ředitelství. Já jsem tehdy nastupoval na Okresní ředitelství Plzeň sever, konkrétně na obvodní oddělení v Úněšově.
Úněšov je poměrně specifický obvod – důležitý dopravní tah, rekreační oblast, chaty. Byla to dobrá škola policejní práce?
Rozhodně. Úněšov je opravdu velmi specifický, a to hned v několika ohledech. Jedná se o velmi rozlehlé území, které na jedné straně téměř přiléhá k Plzni, na druhé straně vede až na hranice Karlovarského kraje. V tomto směru jsou zde i velmi rozdílné meteorologické podmínky projevující se například ve sjízdnosti pozemních komunikací. Přes území prochází významná silniční trasa na Karlovy Vary. Každý, kdo sloužil v Úněšově, tak mi dá za pravdu, že asistovat v zimě u dopravní nehody na Bezvěrovsku není žádná legrace. Co je ale pro Úněšovsko velmi charakteristické, je jeho rekreační využití - velké množství chat, chalup a dalších rekreačních objektů, sezonní pohyb osob. Tomu odpovídala i skladba naší práce a tehdy i nápad trestné činnosti.
Řešili jsme tam prakticky všechno: dohled nad bezpečností a plynulostí silničního provozu, veřejný pořádek, prevenci, ale i hojně zastoupenou majetkovou trestnou činnost, především vloupání do rekreačních objektů. Byla to klasická „řemeslná“ policejní práce, která vás naučí řešit velmi široké spektrum situací.
Spadaly pod vás i Hracholusky?
Ano, Vodní nádrž Hracholusky tvoří jednu z hranic obvodního oddělení, konkrétně od ústí Úterského potoka až po hráz, tedy vlastně část levého břehu přehrady. Vodní plocha jako taková pak spadala pod obvodní oddělení Město Touškov, které v tomto směru disponovalo, a i v současné době disponuje, motorovým člunem. Společně jsme se pak v letních měsících podíleli na hlídkách na vodní ploše.
Zažil jste už tehdy nějaký silný nebo výjimečný zásah?
Každého asi napadne, že výjimečný zásah je spojen s tím nejdůraznějším prostředkem, který má policie k dispozici, tedy se služební zbraní. I když jsem za svojí službu zbraň také jednou použil, sice jen jako donucovací prostředek varovný výstřel, tak já jako výjimečný zásah vnímám záchranu lidského života. To jsou okamžiky, které každý policista prožívá velmi intenzivně a pocit, že někomu pomohl při ochraně toho nejcennějšího, co máme, si neseme celý svůj život. I já jsem se dostal k několika situacím, kdy jsem aktivně pomáhal při záchraně lidského života a dodnes na to vzpomínám.
Můj nejsilnější profesní zážitek přišel ale až mnohem později, když jsem nastoupil na oddělení krizového řízení. Počátkem roku 2020 přišlo pro nás všechny období spojené s pandemií onemocnění Covid-19. Pro policii to byly nové výzvy, nové úkoly a činnosti, které jsme před tím nikdy neřešili. Kromě standardních úkolů, které policie běžně plní, jsme najednou začali střežit státní hranice, hranice okresů, podíleli se na trasování, řešili testování, očkování či pomáhali v nemocnicích. Právě trasování mě zasáhlo velmi hluboce, a to nejen profesně, ale i lidsky. Vybavuji si, jak jsme s kolegy trasovali na Štědrý den osoby v Moravskoslezském kraji. Při těch rozhovorech se člověk dostával přímo k osudům lidí, kteří byli nemocí těžce zasaženi a k osudům celých rodin. Ne vždy to byly dobré konce a i z pohledu té doby to nebylo vůbec jednoduché.
Ale abych se vrátil k policejní práci, s ohledem na roční dobu a počasí, které dnes máme, tak si vzpomínám na jednu mojí službu v Úněšově, kdy jsme nad ránem vyjížděli na případ vloupání do prodejny smíšeného zboží v Nevřeni, pachatel tehdy z prodejny odešel pěšky. V době našeho příjezdu bylo asi -15⁰ C. Společně s psovodem jsme stopu sledovali až do Ledců, kde následně došlo k zadržení muže i s odcizeným zbožím v seníku. S ohledem na podmínky, které tenkrát panovaly, se o tomto případu dlouho mluvilo.
Jak vaše kariéra pokračovala dál?
Po necelých šesti letech služby v Úněšově jsem přešel ke službě kriminální policie a vyšetřování, kde jsem byl vyšetřovatelem na oddělení obecné kriminality. Následně jsem působil na územním odboru vnější služby Plzeň-sever jako vrchní komisař. Po reorganizaci tohoto územního odboru jsem byl v roce 2013 přeložen na obvodní oddělení do Stříbra, kde jsem zastával funkci zástupce vedoucího.
Po necelých čtyřech letech služby ve Stříbře jsem se vrátil zpět do Plzně, na oddělení krizového řízení. Zde jsem byl celkem osm let, kdy poslední dva roky jsem toto oddělení vedl. Následovaly dva roky na pozici vedoucího odboru služby pořádkové policie Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje a od 1. prosince jsem ustanoven na funkci ředitele Městského ředitelství policie Plzeň.
S jakou vizí jste do této funkce přišel?
Tím, že přicházím z úrovně krajského ředitelství, a tím že mám, troufám si říci, i bohatou profesní minulost, si velmi dobře uvědomuji význam města Plzně pro fungování celého kraje. Mou prioritou je udržet vysokou úroveň spolupráce – ať už s městem, městskými obvody, městskou policií nebo dalšími složkami. Pro Plzeňský kraj je příznačná vynikající spolupráce v rámci integrovaného záchranného systému. Všechny zapojené složky jsou si plně vědomy svých úkolů a všichni přispíváme do celku, který v souhrnu funguje jako velmi přesný hodinový strojek. Všem, které jsem jmenoval, jde o to samé, aby bylo na konkrétním území bezpečně, aby se zde občanům dobře žilo, a když dojde k nějaké mimořádné události, tak aby všichni dostali rychlou, profesionální a účinnou pomoc. V tomto směru je mým velkým závazkem tuto spolupráci podporovat a nadále ji rozvíjet. Na současné podobě spolupráce se velmi intenzivně projevila činnost mého předchůdce, pana Karla Machuldy. Je na místě mu zde veřejně poděkovat za to, co pro městské ředitelství, město Plzeň a jeho občany vykonal a popřát mu, aby se mu dařilo i v jeho další životní etapě.
Mezi mé nejzásadnější úkoly ale patří personální stabilizace Městského ředitelství policie Plzeň. Situace, která v našich řadách aktuálně panuje, není vůbec ideální. Je to téma, které žádným způsobem nemůžu přehlížet.
Jak vážná ta situace je?
K 1. prosinci 2025 slouží na Městském ředitelství policie Plzeň 401 policistů a 29 občanských zaměstnanců. Vzhledem k počtu prověřovaných oznámení, nápadu protiprávních jednání, struktuře obyvatelstva, demografickému rozvoji města a celkové zatíženosti policistů by tato čísla měla být vyšší. Právě míra zatížení může být jedním z faktorů, proč nám policisté z Plzně odcházejí k jiným organizačním článkům Policie České republiky, nebo úplně končí se službou.
Do toho se ještě promítá fakt, že máme velké množství mladých, respektive profesně nezkušených policistů. Je to určitá daň za to, že v minulých dobách byl nábor k policii téměř zastaven, čímž vznikla určitá generační díra. Na obvodních odděleních prakticky chybí policisté s délkou služby kolem 15 let, což bylo v minulosti běžným standardem. Tito policisté byli natolik zkušení, že si dokázali poradit s jakoukoli situací. Dnes i zásadní věci musí řešit služebně velmi mladí kolegové, pro které to nemusí být úplně komfortní.
Je to hlavně o penězích?
Finanční ohodnocení je určitě také jeden z mnoha faktorů. Obzvláště u mladé generace, která se rozhlíží na trhu práce, může být právě finanční odměna rozhodujícím faktorem. Osobně ale vidím problém spíše v celkovém nastavení společnosti. My jsme vyrůstali s určitými hodnotami – služba veřejnosti, úcta k autoritám, k institucím, k zákonům či pravidlům. Chci věřit, že mladá generace to má alespoň v těch základních hodnotách stejně, jen to asi vnímá trochu jinak než my. Ale může to být jen určitý pohled staršího. Zásadní je, že všem nám jde o jedno a aby byla spolupráce úspěšná, tak musíme hledat společnou cestu.
Jak byste popsal práci Městského ředitelství policie Plzeň dnes?
Jak se mění společnost a město se rozvíjí, tak se mění i práce policie. Co zůstává, je že Městské ředitelství police Plzeň tvoří jak uniformované, tak i neuniformované složky. Mluvím tedy o obvodních odděleních, dopravním inspektorátu a oddělení hlídkové služby. Jedná se o policisty, se kterými se občané setkávají běžně na ulici v rámci jejich výkonu služby, ať už se jedná o preventivní činnost nebo o řešení žádostí, podnětů či prověřování oznámení od veřejnosti. Aby byl ten pomyslný kruh základních policejních činností uzavřen, tak zde máme i službu kriminální policie a vyšetřování, která plní úkoly zejména na úseku trestního řízení.
Abych ale mluvil konkrétně, a aby bylo zřejmé, kolik toho v průběhu roku řešíme, tak v loňském roce jsme prostřednictvím operačního střediska řešili více než 31 800 událostí (tzn. oznámení učiněných na tísňovou linku 158), šetřili jsme přibližně 4 300 trestných činů a více než 17 000 přestupků. Tahle čísla samozřejmě nejsou jen o policistech Městského ředitelství policie Plzeň, ale i o práci všech spolupracujících součástí, kterými je například speciální pořádková jednotka, odbor služby dopravní policie, odbor služby cizinecké policie, oddělení služební kynologie a další. Právě díky této spolupráci můžeme, a i do budoucna budeme schopni plnit své základní úkoly tak, aby se personální nedostatečnost na městském ředitelství nijak nedotkla občanů města Plzně, respektive celého okresu Plzeň-město.
Co policie v Plzni potřebuje nejvíc?
Technicky je policie na velmi dobré úrovni. V tomto směru si troufnu říci, že jsme velmi moderně vybavený bezpečnostní sbor. Máme odpovídající vozový park, vybavení, techniku i zázemí pro naši práci. To jediné, co bychom potřebovali, je personální posílení všech našich organizačních článků. Věřím, že pokud se navýší fyzické počty policistů na odděleních, sníží se tím zatížení jednotlivých policistů a práce bude mnohem efektivnější a dlouhodobě udržitelnější.
Jaký jste šéf?
Chtěl bych říci, že se snažím být hlavně dobrým kolegou. Kolegou jak v kanceláři, tak když je potřeba tak i v terénu. Co je pro mě zásadní, je spolupráce a týmová hra. Chci být férový, komunikativní a přístupný všem. Samozřejmostí je to, že do určité míry musíte být i příkladem.
Jak relaxujete mimo službu?
Čím je člověk starší, tím víc hledá klid. Věnuji se orientačnímu běhu, rád jezdím na kole, chodím do přírody, většinu volného času věnuji rodině. Aktuálně společně procházíme Stezku Českem. Když vyjde čas, tak si ale i rád sednu k vodě a chytám ryby. Je to ideální způsob, jak na chvíli vypnout a být sám se sebou.
A závěrem – co byste vzkázal lidem, kteří uvažují o službě u policie?
Pokud někdo hledá práci, která má opravdu smysl, chce pomáhat lidem v jejich nesnázích, sloužit veřejnosti a podílet se na ochraně základních principů demokratické společnosti, tak Policie České republiky je ta správná volba. Práce u policie nabízí nepřeberné množství činností a věřím, že každý si u nás najde to své. Pokud někdo vážně uvažuje o svém budoucím působení u policie, odkázal bych jej na náš náborový web https://nabor.policie.gov.cz, popřípadě na personální pracoviště Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, tel. č. 974322675 nebo 974322662, email:
krpp.nabor@policie.gov.cz s ujištěním, že jej v našich řadách rádi přivítáme.